Průvodní text Dagmar Čaplyginové
Vliv minimalu a konceptu v tvorbě Naděždy Friedlové byl zmiňován již mnohokrát, proto se tentokrát budu věnovat jinému, neméně zajímavému podnětu tvorby - a to vlivu kuchyně. Vliv kuchyně prolíná od pocitů hrnce, prázdné nádoby až k nutnosti osvobodit se od hrnce - odrazit se ode dna, vždy když míra přeteče, znovu a znovu, ale také od věčného kolotoče domácnosti, kde množství vynaloženého úsilí nerovná se výsledku, ani uspokojení, ani ničeho hezkého, co by po člověku zůstalo. Odtud touha po stopě trvalé, která se nedá jen tak smést mávnutím hadru.
Některé ženy se oddávají ručním pracem, háčkují, pletou, vyšívají ...ale Naďa si tvoří - vyšívá kovovou nití, háčkuje měděnou páskou, plete se do kovu, a v poslední době intenzivně a promyšleně zraňuje papír - v malých i velkých formátech. Přitom neustále zvědavá, jak se zachová materiál v kontaktu s živlem ohně. Používá k tomu jak rozžhavená kovová razidla tak i jiné, zcela nevýtvarné obyčejné nástroje nebo jen oheň z vlastních rukou. Nutí materiál přijmout její zásah, označení, cejch, provádí tak úkon násilný a promyšlený, a zároveň se těší na náhodu - někdy provokující, ale téměř vždy spolutvořící. Říká tomu - moje milá náhoda a já.
Nadina vzrušující, poněkud nebezpečná hra s ohněm je zakotvená ve zkušenosti každého dětství. kde také pramení úžas , údiv a zkoumání dosahu vlastního doteku, množství jeho variant a nuancí. Je zajímavé, že právě dotýkání se ať už materiálů nebo významů se v posledních zralých letech tvorby stále vrací, inspiruje a hledá nový výraz.
V této souvislosti stojí za zmínku soubor ilustrací, který Naďa vytvořila pro sbírku poezie Víta Adamuse cesta do umrie. Jedním z důležitých inspirujících momentů k použití žhavých razidel pro ilustrace byla přítomnost samotné barvy - umbry - v názvu sbírky. Celá knížka je tak propojena zemitými valéry umbry pálené aniž by byla použita barva jako taková. Ale vraťme se ještě rychle do kuchyně, kde Naďa právě zametá stopy po svých ohňových znameních a říká : Když všechno spálíme, zůstane po nás pořádek, ale ještě před tím si trochu pohrajeme.
Tato výstava probíhá v roce nadina významného životního jubilea, k němuž jsme se pokusily spolu s autorkou a Markétou Březinovou připravit katalog nazvaný Úsporný program, který by měl představit to nejlepší z tvorby posledních zhruba 12 let. Je rozdělen do tří skupin - nejobsáhlejší je koncept, zahrnující objekty, perforované plechy a lepenky, následují doteky, dopisy a zásahy, křehká kolekce mapující především práci na ručním papíře a třetí soubor úsporný program představuje inovace v tvorbě s nerezovým plechem. Katalog doplňuje samostatná textová část.
Několik fotografií z vernisáže